Člověk je tvor chybující,
má on z toho motanici.
Chybička, dvě i tři se vloudí
a někdy ho pak pěkne prudí.
"Holt, co dělat, mám se dokonalým stát?"
"Nevím. Možná? Vždyť hlavní je to nevzdat!"
"Bez chybi?" je zážitková víkendová akce, na které se podíváme chybám pod pokličku. Zamyslíme se nad tím, co ta chyba vlastně je, jak ji vnímáme a jak bychom ji chtěli vnímat. Je pravděpodobné, že si na víkendovce taktéž vyzkoušíme, jaké to vlastně je udělat nějakou chybu. A že zrovna Ty nerad děláš chyby? O to lépe, protože...
Rozhodně nejde o psychoterapii.
A není to ani workshop.
Nečekej, že jsme tu od toho, abychom Tě vždy bavili – kolik toho do programu dáš, tolik z něho i dostaneš.
Žádné přednášky ani poučování.
Nevyřešíme tvé chyby minulé, ani za Tebe nerozhodneme, jaký je ten "správnej" postoj ke chybám.
9. 10. 2020 kolem 17:00. – 11. 10. 2020 odpoledne
Kvůli COVID-19 odloženo.
Poblíž Brna
18+
1350 Kč
Ubytování na základně s vlastním spacákem, stravování 5x denně, zajímavý program, skvělé zážitky a vzpomínky. Instruktoři jsou dobrovolníci a pořádají akci bez nároku na odměnu.
Bude upřesněno. Včas před akcí obdržíš informační mail s přesnými instrukcemi.
Storno poplatky činí 30 % (odhlášení více než 30 dní před započetím akce), 50 % (30 až 10 dní), 90 % (9 až 1 den předem) či 100 % (v den započetí akce či později). V případě zrušení akce ze strany organizátorů vracíme 100 % uhrazené částky.
Vzhledem k situaci ohledně koronaviru nám však místo běžných stornopoplatků můžeš kdykoli oznámit, že se akce z důvodů spojených s koronavirem nezúčastníš, a bude ti vráceno 100 % tvé platby. Věříme, že této možnosti využiješ pouze z pádných důvodů. V tuto chvíli nevidíme překážku, proč by akce nemohla proběhnout. Budeme sledovat vládní nařízení a hygienická doporučení a řídit se jimi. Pokud by se situace zhoršila a akci by nebylo možné pořádat, vrátíme účastníkům 100 % účastnického poplatku.
Přihlašování je otevřeno. Neváhej, kapacita kurzu je omezená!
Údaje, které nám poskytneš, budou sloužit jen pro účely pořádání této akce pod Instruktory Brno, nikomu dalšímu je nepředáme.
"Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte."
Protože do Brna šli kamarádi z gymplu, šla jsem tam teda taky a ačkoliv mě to táhne více mimo (velko)město, prozatím zůstávám. Pracovní zázemí jsem našla v Lužánkách a nemůžu se nabažit toho, že jsou na mě v práci hodní. A co kromě práce? Občas běh, občas čokoláda, to vše doplněno akrojógou a knížkami. Tak nějak jsem byla nominována na šéfa a velmi silně doufám, že tohle nebyla osudová chyba našeho týmu. Tak nás přijďte podpořit v našich chibách a vyrobit nějaké vlastní.
Hrdá studentka informatiky se zálibou jak ve studiu, tak v učení studentů z nižších ročníků. S příchodem na vysokou školu jsem se také našla v organizování akcí, seminářů a soutěží pro středoškoláky. Tyto aktivity nicméně zabírají čas, který byl dříve vyhrazený pro čtení fantasy knížek. Nemyslím si ovšem, že by to byla úplně chyba. K tomu ráda pletu a občas si něco zahraju (fungují deskovky i počítačové hry).
Od malička vtĺkaný strach z toho, že si vyberiem “chybnú” vysokú školu, ktorá mi nezaručí stabilné zamestnanie v obore, ma dostal z východného Slovenska až na Fakultu informatiky, priamo do centra všetkého zaujímavého diania, do Brníčka. Najčastejšie chybujem v reštaurácii, kde pri výbere jedla ustálim svoje preferencie na dvoch až troch jedál a pri príchode obsluhy v panike vyberiem jedno z ustálených preferencií a po zvyšok obeda či večere trávim ľutovaním, že som si nezvolila niečo iné.
“Je lepší sedět, mlčet, a být považován za blbce, než vstát, promluvit, a potvrdit to,” kdysi bývalo moje životní motto. Než abych se učil ze svých chyb, raději jsem čekal, pozoroval, sledoval lidi chybovat a opovrhnoval všemi, co se vrhají do akce bez přípravy. Zkrátka jsem desetkrát měřil, ale pak si skoro neříznul… Nyní se živím vytvářením příležitostí lidem pro dělání chyb, popostrkuju je k dělání chyb - jenže většinou stejně nikdo žádnou chybu neudělá, i když to zkouší! Moje nové motto? “Cokoliv stojí za to dělat, také stojí za to dělat alespoň špatně.”
Jsem skaut a prazvláštní kartograf. Človíček, co má rád vysoké hory, svižně proudící řeky, zvuky kytar u ohně a knihovníka z Terryho Pratchetta. Občas pobíhám po lesích a občas se hrbím u počítače. Rád si dvakrát promyslím než něco udělám, ale když už se rozhodnu, jen zřídka mne od cíle něco odradí. Pamětliv činů Járy Cimrmana, pionýra slepých uliček, který byl mimo jiné prvním člověkem, který zjistil, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne, snažím se učit spíše z cyzích než vlastních chyb. … Ale občas si prostě člověk zapomene přivázat brejle, když de skotačit do vln… a zbytek dovolený se pak ptá kamarádů, jesi ta holka přes ulici je fakt tak pěkná, jak mi bez brejlí připadá…
Jsem informatik a někdy je to vidět. Když zrovna nehledám chyby v programech nebo studentských domácích úkolech, tak rád vyrazím někam ven do přírody, třeba do hor, do lesů nebo na skálu. A nebo prostě jen do okolí Brna, třeba na kole. Taky rád peču a chtěl bych se naučit vytvářet různá elektronická udělátka, ale zatím mi na to nezbývá čas, takže pájku jsem za posledního půl roku použil tak maximálně na opravu vysavače. S chybami a rozhodováním mám komplikovaný vztah, hlavně tam, kde mám pocit, že jde o hodně, nebo že mě za to může někdo hodnotit. Ale ač se chyb někdy bojím, tak si taky myslím, že to bez nich prostě nejde, a tak se je snažím přijímat. Takže, pojďme procvičovat chyby!